Autor: Radka Hrevušová
Rod tirika (Brotogeris) zahrnuje 7 druhů menších druhů papoušků. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Nepatří v Čechách mezi běžně chované, částečně díky jejich menší barevné pestrosti, ale hlavně díky náročnému odchovu. V literatuře jsou k dispozici řídké informace o odchovech z několika zemí světa. Proto stojí za zveřejnění opakovaný úspěšný odchov tiriky rudokřídlého u chovatele Jana Janky.
Jan Janka se věnoval chovu papoušků přes 40 let (*** nepřehlédněte pozn. redakce pod článkem). Tirikové ho zaujali již na začátku 80. let. Tou dobou využil každé příležitosti získat do svého chovu jakéhokoliv jedince rodu Tirika. Jako první byl tirika zelený od chovatelky v Kladně. Následoval pár tiriků bělokřídlých. V roce 1991 chovatel získal pár tiriků zelených. Od tohoto páru následně odchoval i 6 mláďat pod rodiči. Postupně získával další druhy – kobaltové, zlatokřídlé, žlutočelé i tiriky tovi – hlavně ze zahraničních burz. První pár tiriků rudokřídlých (Brotogeris pyrrhopterus) přivezl pan Janka před několika lety z burzy ve Zwolle, kde je koupil od chovatele z Belgie. Šlo o dospělý pár. Přesto se první snůšky dočkal až v roce 2008. Samice snesla 4 vejce. Všechna vejce byla umístěna v líhni, tři mláďata se úspěšně vylíhla. Po několika dnech umělého odchovu však dvě mláďata přestala trávit a následně uhynula. Poslední mládě se podařilo zdárně dokrmit. Šlo tedy pravděpodobně o první zdokumentovaný odchov tiriky rudokřídlého v ČR.
V roce 2009 rodičovský pár opět zahnízdil. Pan Janka tentokrát ponechal vejce v hnízdní budce. Samice úspěšně vyseděla dvě mláďata. Rodiče bohužel mladé nekrmili a obě mláďata uhynula. Letos pár tiriků rudokřídlých opět zahnízdil a samice snesla čtyři vejce, z toho tři oplozená. Chovatel nechtěl riskovat ztrátu mláďat, proto vejce po několika dnech inkubace pod samicí opět umístil do líhně. Jedno mládě se vylíhlo bez problémů, další dvě bohužel nedokázala prorazit skořápku a došlo k jejich úhynu. Vylíhnutému mláděti se nicméně dařilo dobře a dnes je sameček již naprosto soběstačný.
Vylíhlý tirika váží necelé dva gramy. Jan Janka ke krmení používá směs ZuPreem, první týden bez jakýchkoliv přídavků. V druhém týdnu začíná postupně přidávat umixovanou vaječnou směs Quiko, piškoty a umixované ovesné vločky. Díky tomu je pro mládě přirozený pozvolný přechod na krmení dospělých.Tirikové se živí převážně ovocem, zeleninou, květy, semeny a hmyzem. S oblibou přijímají klasickou směs zrnin. Pan Janka navíc přidává naklíčené klasy senegalského prosa a slunečnici s délkou klíčků 1–2 mm.
Tirika potřebuje mít v potravě větší zastoupení ovocné složky než jiné druhy papoušků. Částečně se tím blíží potravním nárokům loriů. Proto minimálně 30–40 % stravy tvoří ovoce. Chovatel jako základ sladké složky krmení podává ptákům piškoty, jeřabiny, jablka a mrkev – toto střídá po dnech. Navíc jim předkládá vše, co zrovna zraje. Papoušci s oblibou přijímají rybíz, angrešt, pampelišku, jetel, podávané v „jesličkách“ připevněných zvenku na pletivo. Díky tomuto způsobu krmení neshodí na zem, kde by následně zůstalo bez povšimnutí. Tirika totiž na rozdíl od australských papoušků na zem téměř neslétne.
Papoušky odčervuje pan Janka preventivně, pravidelně každý měsíc. Nepoužívá však chemické přípravky k tomu určené. Kupuje běžně prodávané tablety s čistě přírodním česnekovým extraktem, které namočí na 4–6 hodin a pak je rozpustí v pitné vodě – 1 tabletu na 1 litr vody. Roztok pak podává papouškům po dobu tří dnů. Koncentrace účinných látek v česneku obsažených sice případné parazity nezahubí, nicméně spolehlivě je vyžene z trávicího traktu papoušků. Ptáci vodu ochucenou česnekem přijímají naprosto bez problémů. Nespornou výhodou tohoto způsobu odčervení je nejen minimální, ba nulový zásah chemickými prostředky do trávicího traktu papoušků, ale také vyloučení stresování ptáků, které je způsobené nutným odchytem při podávání přesného množství syntetického anthelmintika.
Od jara do podzimu jsou tirikové pana Janky umístěni ve venkovních voliérách. Tyto prostory jsou nicméně kryté. V letních měsících zde teplota dosahuje přes 35 °C, papouškům to ale zjevně vyhovuje. Na zimu dává chovatel páry do zimoviště, kde je teplota udržovaná mezi 10–14 stupni. Světelný den jim prodlužuje na 14 hodin. Právě v tomto období nastává u tiriků čas toku, páří se a samice snášejí vejce. Kromě tiriků má Jan Janka ve svém chovu několik druhů amazónků, arating, kogny smaragdové a dlouhozobé a pár papoušků kapských. Úspěšně odchovává např. aratingy jendaje, kaktusové, oranžovočelé, červenohrdlé a aztécké a různé druhy amazónků. Milan Vašíček ve své knize Papoušci Nového světa (1980) popisuje ojedinělé odchovy tiriky rudokřídlého v Dánsku, Anglii, USA a Německu. Díky mnohaleté snaze a opakovanému úspěšnému odchovu tiriků v chovu Jana Janky se nyní může k těmto zemím přiřadit
i Česká republika.
Chovatel Janka vlastnil kompletní kolekci všech druhů tiriků. Bohužel se v roce 2018 musel z vážných rodinných důvodů celého svého chovu papoušků vzdát. Papoušci budou navždy v jeho srdci. Tel.: 604 894 007.