Autor: Milena Vaňková
Tato bylina, která roste téměř všude, je vytrvalá, má kratší oddenek a růžici přízemních listů. Listy jsou vzpřímené a špičaté, někdy lysé, jindy chlupaté. Na jedné rostlině najdeme až 15 stvolů s válcovitými květy hnědé barvy. Kvete poměrně dlouho, a to od května do října, což nám, chovatelům, vyhovuje. Plodem je tobolka plná semínek. Na našem území roste více druhů této rostliny. Všechny mají léčivé schopnosti, jen síla jednotlivých účinků se trochu liší podle koncentrace obsažených látek.
Kdo myslel na jitrocel, myslel správně.
Jitrocel větší (širokolistý)
Rostlina obsahuje slizové látky i některé kyseliny, enzymy, flavonoidy, třísloviny, hořčiny, vitamín C , rostlinná antibiotika. Slizovité látky pomáhají mimo jiné i ke správné činnosti trávícího ústrojí. Pomáhá udržet ve střevech a trávicím traktu potřebnou rovnováhu.
Většina výše uvedených látek je obsažena převážně v listech. Papoušci sáhnou po nich, ale zábavu najdou hlavně při vyzobávání nezralých i zralých semínek ze stvolů.
Bylinka se používá vnitřně, ale pro nás chovatele, kteří se občas nějakému štípanci či jinému poranění u svých papoušků nevyhneme, je zajímavá možnost použít listy k výrobě obkladů, které jsou indikovány přímo na poranění zvířetem a další rány a oděrky.