Autor: Milena Vaňková
Botanický název pro senegalské proso je bér vlašský. Jedná se o známou rostlinu, která se využívá pro krmení exotických ptáků. Je v podstatě nepostradatelná v krmné dávce drobných exotů, ale v oblibě mají senegalské proso i papoušci všech velikostí.
Nutriční hodnoty ve100 g prosa:
Bílkoviny: 10,9 %
Tuky: 4%
Vláknina: 7%
Sacharidy: 78%
Obsažené vitamíny: B1, B2, B3, B6, vitamin A, E, K, vitamin C
Obsažené minerální látky: měď, sodík, železo, fluor, mangan, hořčík, draslík,
zinek, vápník, jód, fosfor, chrom, molybden
Jako pochoutka slouží proso v mléčné zralosti. V takové podobě je možné jej uchovávat v zamražené formě. V době mléčné zralosti nastříháme cca dvaceticentimetrové klásky a zamrazíme. Proso v této podobě je vhodné podávat i v době hnízdění.
Senegalské proso v klasech můžeme nechat i naklíčit:
Kytici klásků důkladně propláchneme a namočíme na 24 hodin stvoly se zrním do vody. Běhěm této doby několikrát vodu vyměníme. Pak vyjmeme a položíme na síto a necháme jej naklíčit.
Senegalské proso si můžeme vypěstovat i sami.
I z menšího záhonku můžeme získat poměrně pěknou úrodu. Rostlině musíme poskytnout slunné stanoviště s dostatečnou závlahou. Proso vyséváme v druhé polovině dubna. Výsev provádíme buď do sponu 4 x 25 cm nebo vyséváme podobně jako mrkev. Pokud takový výsev nevyjednotíme, budou klásky menší. Doba klíčení bývá zpravidla 2 až 3 týdny. Rostlinky senegalského prosa rostou zpočátku velmi pomalu. Dynamický růst nastane v druhé polovině vegetační doby. Ke sklizni přistupujeme na konci srpna až c září. Proso nastříháme i se stébly a svážeme do kytic, které uskladníme na suché vzdušné místo. Skladování a prodej v igelitových sáčcích je nevyhovujícím řešením.
Podávání senegalského prosa:
Papouškům podáváme celé klásky prosa zralého či v mléčné zralosti. Díky stonkům, se kterými jsme si proso ustřihli, jej můžeme různě v ubikaci zavěsit nebo zastrkat a papouškům tak dopřejeme pro ně velmi důležitou práci a zároveň zábavu při získávání potravy.