KDYŽ PAPOUŠEK KÝCHÁ

Papoušci, tak jako ostatní ptáci, mají zcela odlišnou stavbu dýchacího traktu než savci. Papoušci běžně vdechují a vydechují vzduch nosními otvory, dýchání s otevřeným zobákem je vždy varující. Vzduch pak proudí poměrně složitým systémem choan, které jsou uloženy nad horním patrem.

Jelikož jsou předky ptáků dinosauři, představu o tom, jak tyto choany vlastně vypadají, má každý, kdo shlédl film JURSKÝ PARK III, kde byly vytvořeny na 3D tiskárně od velociraptora. Vzduch poté dále pokračuje do orofaryngu a dále do průdušnice, plic a vzdušných vaků. Při vydechnutí pak vzduch z některých vzdušných vaků prochází přes plíce znovu. Proto jsou ptáci extrémně citliví na přítomnost toxických látek v ovzduší. Toho kdysi jako první využívali horníci v německém pohoří Harz, kde se těžilo jak uhlí, tak olovo, cín a zlato. Především v uhelných slojích bylo reálné nebezpečí nahromadění metanu. Kanáři v ten moment začali v klíckách zmateně poletovat, posléze seděli apaticky se svěšenou hlavou. To byl pro
horníky signál k rychlé evakuaci.

V historických záznamech jsou informace o kanárech, kteří zachránili desítky lidských životů. V každé hornické domácnosti byli tehdy chováni kanáři, věřilo se, že čím kanár lépe zpívá, tím je lepším detektorem metanu. To nakonec vedlo ke vzniku odvětví chovu zpěvných harckých kanárů. Je zajímavé, že kanárů se k detekci metanu využívalo na Ostravsku až do roku 1939.

Pokud se vrátíme k papouškům, musíme ještě poznamenat, že jako všichni ostatní ptáci nemají bránici. To znamená, že dutina tělní je jednotná, rozdělená pouze stěnami vzdušných vaků, což jsou však pouze tenké, průhledné, blanité struktury. Prakticky to znamená, že jakýkoli infekční proces se může snadno rozšířit od ledvin až po oblast srdce a plic.

V případě, že papoušek kýchá vícekrát denně, je velmi důležité posoudit, zda při kýchnutí dochází k produkci sekretu, nebo je kýchání suché. Jakmile se při kýchnutí objeví sekret, je možno uvažovat o infekční nebo alergické příčině, při suchém kýchání se spíše může jednat o orgánovou dysfunkci, většinou v důsledku kardiomyopatie. Pokud je sekret při mnohočetném kýchnutí dlouhodobě řídký a nezakalený, je možné zvažovat jako příčinu alergickou reakci na „něco“ z okolního prostředí (květiny, výpary z nového nábytku, smog…).

Jako první pomoc, před kontaktem s veterinárním lékařem, je možné nosní dírky prokapávat přípravkem NASIVIN, nebo použít aromalampu s TEA TREE OLEJEM nebo MANUKA OLEJEM. Jakmile se sekret zahustí a zabarví do žluta nebo zelena, je zřejmé, že ať sekundárně nebo primárně došlo k bakteriální kontaminaci sliznice. V tento moment je ideální provést u veterinárního lékaře jak bakterioskopické, tak kultivační vyšetření. Bakterioskopie odhalí během 10 minut morfologii původce a může naznačit, co lze nasadit za počáteční terapii. Kultivace, která však může trvat až několik dnů, nám poskytne informaci o původci a jeho citlivosti na antibiotika, která lze nasadit na doléčení.

Pokud je kýchání suché a vyskytuje se především po přeletování ve voliéře, případně po příjmu potravy nebo psychickém vzrušení, doporučuji provést u veterináře RTG vyšetření se zaměřením na oblast srdce a biochemické vyšetření krve. Příčinou mohou být kardiomyopatie, které se zvláště u velkých papoušků diagnostikují stále častěji. Jedná se o velmi časté případy z minulosti, kdy chovatel při problému s dyspnoe sám nasadil antibiotika, která nezabrala, takže ptačí jedinec prošel přeléčením několika dalšími antibiotiky, podle rady známých chovatelů, přesto problém nezmizel. Terapie je totiž v tomto případě po provedení diagnostiky zcela odlišná a kupodivu poměrně úspěšná.