Autor: Markéta Palátová
Ostatní autoři: M.Maceková, M.Potůček, M.Topalovič, J. Stafek, M.Palátová, Pixabay a Wikimedia Commons
Vědci odhadují, že na světě již bylo identifikováno asi deset tisíc různých druhů ptáků. Z tohoto počtu je 21 papoušků zařazeno do čeledi Kakaduovití. Jejich domovinou je oblast Australásie, tzn. Austrálie, ostrovy severně od Austrálie a Nový Zéland. Tito společenští ptáci nehýří tolika barvami jako jiní papoušci, jejich zbarvení je bílé, černé nebo růžové. Mají však něco, co je odlišuje od ostatních papoušků, a tím je jejich chocholka.
Možná si řeknete: chocholka, několik peříček na hlavě papouška. Je to však zajímavější, než se vám může zdát. Co druh kakadua, to jiná chocholka. Některé druhy kakaduů mají jen malou chocholku, méně výraznou, jiné druhy se mohou pyšnit opravdu nádhernými chocholkami, které jsou skutečnou, nepřehlédnutelnou ozdobou. Chocholky některých druhů můžeme spatřit kdykoliv, jiní kakaduové vám ji ukážou jen v určitých situacích. Některé druhy chocholku jen zvednou nahoru, jiné (např. alby) ji dokážou roztáhnout i do stran.
Kakadu molucký
Zkoumání kakaduů a jejich chocholek přivedlo vědce k myšlence, že kakadu molucký, kakadu alba a kakadu brýlový mají stejné předky. Původně pravděpodobně obývali stejné území a po rozpadu této pevninské masy se vývoj rozdělil, čímž vznikly tři různé druhy kakaduů. Důkazem by mohla být právě jejich chocholka. Všechny tři druhy mají chocholku, která směřuje dozadu a její peříčka jsou široká a zakulacená. Pokud je papoušek v klidu, chocholka spočívá na hlavičce. Jakmile se však rozruší, chocholka se zvedne a s ní i peří na hlavě a krku papouška. Kakadu pak vypadá mnohem mohutněji.
Kakadu alba
Menší druhy kakaduů (např. kakadu šalamounský, kakadu Goffinův nebo kakadu naholící) mají menší chocholky trojúhelníkovitého tvaru, které směřují dozadu.
Kakadu naholící
Kakadu růžový
Kakadu růžový
Některé druhy bílých kakaduů mají žlutou (kakadu žlutočečelatý) nebo sytě žlutou až oranžovou chocholku (kakadu žlutolící). Pokud je papoušek v klidu, chocholka spočívá na hlavičce a konce peříček se stáčí od těla. Při zvednutí chocholky pak směřují dopředu.
Kakadu žlutočečelatý
Kakadu žlutočečelatý
Kakadu žlutolící sumbský
Kakadu žlutolící sumbský
Černí kakaduové mají chocholky buď menší, oválné (kakadu hnědohlavý), středně velké (kakadu havraní) nebo opravdu dlouhé, tvořené řadou tenkých peříček (kakadu palmový).
Kakadu havraní
Kakadu havraní
Kakadu palmový
Jednu z nejkrásnějších chocholek vám může ukázat kakadu inka. Jeho chocholka je nádherně barevná. Sytost a šířka jednotlivých barev se může lišit podle poddruhů.
Kakadu inka
Kakadu inka
Pro kakaduy není chocholka ozdobou. Chocholka je pohyblivá a papoušek ji používá při reakci na různé podněty. Kakaduové obvykle zvedají chocholku na pozdrav, když se předvádí nebo když se leknou. Pokud je papoušek naštvaný a chce vypadat větší, obvykle nejen že zvedne chocholku, ale načepýří celé tělo. Když je kakadu rozrušený, je jako nafouknutý balónek: načepýřená chocholka a peří na celém těle, roztažená křídla a k tomu křik. Jednoduše řečeno, je to jako kdyby říkal: „Bacha na mne!“.
Kakadu molucký
Pokud kakadu zvedne chocholku, vyjadřuje tím nějaké emoce – může to být zájem, překvapení, radost, ale také agresivita. Je tedy potřeba naučit se porozumět jeho „řeči těla“. A tímto tématem se budeme zabývat příště.
Zdroje:
Cockatoos, Cameron M., CSIRO Publishing 2007
The Cockatoos, A Complete Guide to the 21 species, Mulawka E.J., McFarland and Company, Inc. 2014