Autor: Milena Vaňková
Ostatní autoři: Jaroslav Vokoun
Teploty v noci klesají pod nulu, leckde se drží ještě sníh, ale příroda se již probouzí
a nabízí spoustu dobrot pro naše papoušky.
Stačí pro ně jen vyrazit a citlivě našim svěřencům nasbírat. Všem nám jistě padly do oka jehnědy. Keř nebo strom symbolizující přechod mezi zimou a jarem.
Lísky patří k hrstce dřevin, které se neostýchají vykvést za chladného počasí. Už v únoru z jejich nahých větví visí nápadná samčí květenství připomínající rodinky housenek – jehnědy. Obvykle se formují už na podzim,
a jakmile přijdou po novém roce teplejší dny, otevřou se a prodlouží, aby uvolnily pyl, který vítr přenese na samičí květy. Ty lze snadno přehlédnout, tvoří je jen drobné pupeny s vykukujícími červenými nitkovitými bliznami. A právě tento pyl velice milují i papoušci, kteří jej olizují svými jazýčky.
Složení pylu
Včelí pyl obsahuje širokou paletu potřebných živin. Je to například vitamin C, vitamíny skupiny B a všechny vitamíny rozpustné v tucích (vitamín D, E, K a A). Včelí pyl je bohatým zdrojem minerálních prvků (zejména vápníku a fosforu), bílkovin, cukrů a mastných kyselin.
Další milovanou pochoutkou jsou větvičky kočiček. Drobné chlupaté útvary objevující se na vrbovém proutku jsou vlastně samčí a samičí květy vrby jívy. Vyrůstají na vrbových proutcích brzy z jara. V tu dobu je jejich povrch sametově hebký a stříbřité kočičky jsou něžným příslibem nadcházejících jarních měsíců. Později samčí květy žloutnou pylem, samičí se proměňují do zelenavé barvy.
Sluníčko postupně probouzí a vlévá život i do ovocných stromů, kterým se nalévají pupeny. Ty naši papoušci budou velmi rádi ozobávat a vychutnávat si je. Pupeny stromů obsahují mimořádně hodnotné látky, které se v jiné části rostliny nevyskytují, zahrnují široké spektrum hormonů, enzymů, minerálů, stopové prvky, vitaminy
a další látky. Pupen (latinsky gemmon) obsahuje to nejlepší z celé rostliny.
Podíváme-li se kolem sebe, zjistíme, že míza začíná proudit ve větvičkách i dalších stromů a keřů. Nejvíce je ro znatelné opět na větvičkách vrby. Větvičky se začínají zelenat a zanedlouho se na nich objeví mlaďounké zelené lístečky.
Co je míza?
Míza je složitou směsí roztoků – obsahuje rezervní a minerální látky, cukry, bílkoviny, kyseliny a vodu.
Je vedená dřevní částí cévních svazků jako transpirační proud při rašení směrem vzhůru. Rostlina v jarním období mobilizuje veškeré své rezervy pro rozpuk pupenů. Zásobní škroby jsou hydrolyzovány na osmoticky aktivní cukry pronikající do vodivých pletiv. Složení a intenzita mízového toku se během roku mění, nejintenzivnější je před jarním rašením a pak přichází podruhé v období tzv. druhé mízy na konci léta
– i když s mnohem menší intenzitou (výraznější je po delších obdobích sucha).
Naši papoušci budou v současné době rádi přijímat nejen pupeny a pyl, ale budou si oloupávat kůru z větví a svými zobáky doslova „vycucávat“ i mízu z probouzejících se stromů a keřů.