Bylinné překvapení z Dálného východu

Přestože byliny klanopraška čínská (Schizandra chinensis) a Maral kořen (Leuzea arthamoides) pochází z oblastí Sibiře, Mongolska a Číny, jejich efekt na řadu orgánových systémů papoušků je velmi výrazný a může v mnoha případech pozitivně ovlivnit úspěšnost odchovů.

Jistě se nejedná o byliny, které by se podávaly jako pravidelná součást nabízené potravy. Jsou to klasičtí zástupci podání pouze v určitých obdobích roku, či při některých chorobných stavech. Na velmi pozitivní efekt těchto bylin u papoušků nás již před několika lety upozornil chovatel pan Podroužek a po bližším prozkoumání účinných látek lze toto jen potvrdit.

Klanopraška čínská je popínavá rostlina dosahující délky až několika metrů, vysoce odolná proti mrazu. V současné době se vyskytuje v Rusku, Číně, Koreji a Japonsku. Plody připomínají náš rybíz, sklízí se po prvních mrazech a používají se v sušeném stavu. V současnosti se u nás v obchodech objevily drobné rostliny v květináčích, prodejci je doporučována a vychvalována konzumace listů. Hlavní efekt mají však plody.

Aktivními látkami jsou v rostlině deriváty lignanů (schizandriny a gomisiny), organické kyseliny, minerální látky, vitamíny C a E. Nejcennější jsou právě dibenzocyklo/a,c/oktadienové lignany (pozor neplést s ligniny). Jsou produkovány pouze rostlinami čeledi Shisandraceae, která je považována za vývojově nejstarší čeleď dvouděložných rostlin. Tyto lignany nejsme schopni dosud vyrobit synteticky, vědečtí pracovníci z Masarykovy University provedli úspěšnou kultivaci klanoprašky a získávání lignanů z tkáňové kultury. Odpovědí na otázku, proč se kolem klanoprašky a lignanů točí tolik pozornosti, je fakt, že lignany, látky fenolového charakteru, vykazují vysokou antioxidační aktivitu, jsou silně hepatoprotektivní a dokáží inhibovat replikaci některých patogenních virů, působí jako stimulant CNS i jako afrodisiakum. Efekt klanoprašky je možné spatřovat především v antioxidačním efektu a hepatoprotektivitě.

Papoušci ve volné přírodě přijímají vždy potravu čerstvou, ať už se jedná o semena, ořechy, části rostlin apod. V umělém chovu je náhradní potrava vždy nějak zpracována, skladována a transportována. Skládá se přitom většinou z olejnatých semen, která jsou velmi citlivá na oxidaci tuků. Při tom vznikají volné radikály, které poškozují především jaterní tkáň a disponují organismus ke vzniku obrovského množství různých sekundárních problémů. Ideální funkce jater je přitom v chovné sezóně podmínkou tvorby plnohodnotného vejce, které je schopno oplození, kompletního vývoje a vysoké energie líhnutí. Klanopraška se podává ve formě rozemletého sušeného plodu v dávce přibližně 2 gramů (mokka lžička) pro amazoňana po dobu několika týdnů před chovnou sezónou, případně v rekonvalescenci po zátěži jater různé etiologie. Sušené plody klanoprašky můžete zakoupit například ZDE. 

Leuzea saflorová se přirozeně vyskytuje na daleké Sibiři v oblasti Kazachstánu a také v oblasti severního Mongolska. Nadzemní část rostliny připomíná vzhledem náš bodlák. V těchto oblastech je velmi kruté klima a výrazně mrazivá zima. Místní obyvatelé pozorovali, že během zimy vyhrabávají místní jeleni maral zpod sněhu zbytky rostliny, především kořen. Kruté mrazy přitom přežijí bez komplikací, navíc se bez problémů rozmnožují. Bylina se tak dostala do místního lidového léčitelství. V současné době se prověřuje efekt účinné látky N-feruloylserotoninu, podobného hormonům serotoninu (obsažen např. i v kůře rakytníku) a melatoninu. Další účinnou látkou je ekdysteron, látka s anabolickým účinkem bez vedlejších efektů. Vzhledem k těmto přítomným složkám je možné kořen využít ke zvýšení vitality, plodnosti a snížení stresu. Lze podávat ve formě odvaru z kořene k pití nebo aplikovat tinkturu na potravu. Ta je k dostání například ZDE.