Autor: Markéta Palátová
Ostatní autoři: úvodní foto: Wikimedia Commons
KAKADU PALMOVÝ/AROVÝ (Probosciger aterrimus)
Foto: Doug Janson
ČELEĎ
Kakaduovití (Cacatuidae)
ROD
Probosciger
POPIS
Jedná se o leskle černě zbarveného papouška, jehož peří má břidlicový nádech díky pudru, který papoušek vypouští. Pro kakadu palmového (nebo také arového) jsou typické holé červené líce. Intenzita červené se mění podle nálady papouška – od světlé, až po výrazně rudou. Dalšími typickými znaky jsou dlouhý černý zobák a dlouhá černá chocholka. Vrchní část zobáku dosahuje a samců délky kolem 9 cm, u samic asi 7,5 cm! (pozn. Mezi papoušky má pouze ara hyacintový větší zobák než kakadu palmový). Velikost a tvar zobáku jsou dobře uzpůsobeny k louskání ořechů, které činí důležitou složku potravy těchto papoušků. Zároveň jím však kakadu palmový dokáže louskat i drobná zrníčka a semínka. Zkrátka dokonalý nástroj.
Pozornosti zajisté neunikne ani černě zbarvená špička jinak červeného jazyka, který je poměrně malý a má válečkovitý tvar. Na rozdíl od jiných „černých“ kakaduů nemají ani samec, ani samice barevně zbarvené části ocasních per. Jejich ocas je však v porovnání s jinými kakaduy delší.
Foto: David J. Stang
PODDRUHY
P.a. aterrimus – výskyt: Aruské ostrovy, ostrov Misool (Západní Papua), jih Nové Guineji a severovýchod Austrálie (Cape York)
P.a. stenolophus – výskyt: sever a východ Nové Guineje a ostrov Yapen – větší než nominátní forma, užší chocholka
P.a. goliath – výskyt: Západní Papua (kromě ostrova Misool), Indonésie, velká část Nové Guineje – větší než nominátní forma
P.a. macgillivrayi – výskyt: severní část Queenslandu (Austrálie)
Foto: Jen Smith
HMOTNOST
900 až 1200 g.
VELIKOST
Velikost se pohybuje mezi 50 a 65 cm.
DÉLKA ŽIVOTA
80 až 90 let.
POHLAVNÍ DIMORFISMUS
Jedinou možností rozlišení pohlaví je DNA test. Samec se od samice může lišit hmotností a velikostí, samec také mívá větší zobák, není to však určující. Obě pohlaví mají stejnou barvu oční duhovky, neliší se ani zbarvením peří.
Foto: Doug Janson
VÝSKYT
Ve volné přírodě bychom se s kakadu palmovým mohli setkat na ostrovech Nové Guineji a na severu Austrálie (Queensland). Obývá především zalesněné oblasti, najdeme ho buď v pralesích, v deštných lesích nebo v hustých savanách. V Austrálii jej najdeme spíše v lesích, než v deštných pralesech.
ŽIVOT VE VOLNÉ PŘÍRODĚ
Kakadu palmový tráví většinu času na stromech, kde se také živí jejich plody (semena, ovoce, ořechy). Pochutná si také na bobulích a pupenech různých divoce rostoucích stromů a keřů. Výjimečně hledá na zemi spadlé ovoce. Kakaduové palmoví z některých částí Nové Guineji byli spatřeni, jak pojídají hlínu. Děje se tak pravděpodobně proto, aby eliminovali účinky toxických složek potravy.
Kakadu palmový se ve volné přírodě nemá tendenci shlukovat do velkých hejn, tak jak je to běžné u jiných druhů kakaduů. Pokud se vyskytuje v nějaké skupině, ta obvykle čítá asi pět až sedm jedinců. Ačkoliv můžeme spatřit několik kakaduů na jednom stromě, jsou to sólisté, netvoří tam skupinu. Prostě se jen sešli na jedné větvi. Po ranním čištění a úpravě peří papoušci odlétají za potravou. I když spolu, přesto každý sám za sebe. Mulawka toto chování přirovnává ke skupině cizích lidí, kteří se náhodou sešli v jedné restauraci. Jakmile jeden návštěvník odlétne, místo opouští i ostatní.
Kromě volání používá kakadu palmový další prostředky komunikace: bubnování na dutiny stromů nebo dupání nohou. Pro bubnování si kakadu ulomí kus větvičky, oloupe ji a následně ji používá jako nástroj. Dupání nožkou je typické v okamžiku, kdy se papoušek cítí ohrožen (pozn. Ostatní kakaduové v případě ohrožení nejčastěji syčí).
Kakadu palmový je obyvatelem hustých lesů. Setkáme-li se s ním na okraji lesa nebo na otevřenějším prostranství, bude zpravidla sedět na nejvyšším stromě.
Foto: Jim Bendon
PAPOUŠEK V LIDSKÉ PÉČI
Vzhledem k síle jeho zobáku je nutné počítat s tím, že kakadu palmový dokáže přecvaknout i velmi silný drát. Voliéra musí být tudíž vyrobena z velmi kvalitního a pevného materiálu. Tento papoušek se také rád předvádí, proto je vhodné vybavit voliéru dlouhým bidlem, po kterém se může procházet.
Jako ostatní papoušci pocházející z tropů zvládne tento kakadu krátkodobé teploty kolem 4 stupňů pod nulou, je však potřeba poskytnout mu teplý zálet. Stejnou nutností je pro něho zastínění v období horka, aby měl možnost se vyhnout ostrému slunečnímu svitu, jelikož se jedná o druh žijící převážně ve stínu tropických deštných pralesů.
Kakadu palmový je jemný svou povahou, nicméně dokáže být drzý a odvážný. Je potřeba vytvořit takový vztah mezi papouškem a člověkem, který nastaví vzájemné hranice. Jedná se o aktivního papouška, který potřebuje dostatečně zaměstnat. Rád svým zobákem drtí dřevo na třísky a miluje vodu – rád si užívá déšť zavěšený vzhůru nohama a s roztaženými křídly.
Foto: Jim Bendon
CHOV
Kakadu palmový dosahuje pohlavní dospělosti v sedmi až osmi letech. Jedná se o monogamního papouška, který je znám svým bubnováním. Papoušek drží v pařátku kousek klacku, kterým tluče do kmene stromu. Tento zvuk připomíná bubnování a jedinci tak pravděpodobně zjišťují, zda je dutina vhodná k hnízdění.
Samice obvykle snáší jedno vejce o velikosti 50 x 37 mm, snůška dvou vajec je velmi výjimečná. Mládě se líhne po cca 30 dnech. Na rozdíl od jiných kakaduů se mládě líhne holé, bez chmýří, a je krmeno výlučně samicí. Mládě zůstává v hnízdě 100 až 110 dní (pozn. Jedná se o nejdelší období mezi papoušky!). Je zvykem, že je mládě po opuštění hnízda ještě zhruba 6 týdnů krmeno rodiči. S těmi pak zůstává až do dalšího období hnízdění.
Kakadu palmový není zrovna plodný papoušek. Kromě toho, že samice snáší pouze jedno vejce, ne všechny pokusy o hnízdění jsou úspěšné. Navíc další hnízdění přichází obvykle za zhruba 2 roky. Odchovat tedy mládě kakadu palmového je veliká vzácnost.
ZÁVĚR
Kakadu palmový patří beze sporu mezi skvosty v papouščí říši. Je to impozantní pták, který vás na první pohled uchvátí svým až démonickým vzhledem. A to je také důvod, proč si zaslouží své výsadní postavení. V žádném případě by to neměl být papoušek pro začínajícího chovatele. Vlastnit tohoto kakadua je velký závazek, a to nejen kvůli jeho ceně, ale především proto, že odchovat mládě kakadu palmového je velká vzácnost.
Foto: Jim Bendon
Zdroje:
The Cockatoos, A Complete Guide to the Species, Mulawka, Edward John, McFarland and Company, Inc., Publishers 2014
Cockatoos, Cameron, Matt, CSIRO Publishing 2007
Birds of the World